Chovatelka psů

Stala jsem se chovatelkou psů co to přineslo?

Jednoho dne jsem již neodolala a stala jsem se chovatelkou psů. Nejprve jsem zkoušela, co to může přinést a jestli je to to, co si od chovatelství představuji!

• Skutečné rozhodnutí a krok vpřed na cestu chovatele chtělo svůj čas.  Samozřejmě strach, obavy zda to má vůbec smysl, zda to zvládnu mě též přepadaly.

Když jsem  před rozhodnutí byla doslova vhozena došlo mi, že na „vedlejšák“ už to nepůjde a ze mi to ani nestačí, že chci víc!

Přišla jsem o práci, kterou jsem milovala. Práci, kterou už nebylo možné v klidu vykonávat.  Po krátkém váhání jsem se rozhodla a šla do risku, zda to vyjde, zda to zvládnu. Nebylo to jednoduché a ani rodina mě extra v mém rozhodování nepodporovala. Spíše chtěli, abych šla do práce a „neblbla“.

Naučila jsem se odchovávat pejsky po rodičích se solidními předpoklady.  a vyhledávat páníčky, kteří si našich mazlíků budou vážit. Většinou se mi to také daří.

• Zní to krásně, ale mnohdy páníčci vůbec netuší, co hledají a proč. Také jak vybrat a později nelitovat svého rozhodnutí.
• A že vlastně to nejdůležitější přijde „až potom“, až budou mít doma zlobivé psí dítě, které stále něco chce, neposlouchá a umí udělat pěkný binec.

Ono emoce, když páníček vidí štěně, někdy přebijí myšlení. Může se stát, že i přes mnohé rady, doporučení se stejně nerozhodnou správně a pak hledají viníky.

To velmi zamrzí, a proto se snažím o stále vyšší servis, který pomůže nejen se správně rozhodnout, ale hlavně umět se o pejska postarat.

• Pejsek, který nezapadne do nové rodiny to je vždy moc smutné a pro pejska obrovský stres. Stres který může pejsek odnést se zdravotními následky.

Proto páníčky vyzývám k okamžitému telefonátu, pokud nastane„problém“ nebo se dostanou do nepříjemné situace.

Například zaběhnuté štěně, které je čerstvě v nové rodině a ještě nemá návyky nové rodiny, tak to je vždy až hororová situace, která může skončit i tragicky.  

I na toto je třeba pomyslet a hlavně si uvědomit, že štěně je  jako malé dítě“, které potřebuje mnoho lásky, péče a i učit se, co smí a co ne, a jak dodržovat pravidla nové rodiny.

Nejen tyto zkušenosti mě přiměly k péči o páníčky a jejich psí mazlíčky i po příchodu domů, aby věděli, jak na to, aby se nový člen s rodinou sžil a společně vytvořili „prima partu“. Alespoň někomu snad mohu pomoci

P.S – V příštím článku se zaměřím na téma – Proč BLOG aj. publikace