Má cesta k podnikání

Jaký pocit to je, když jednoho dne začnete podnikat a nevíte, co vás čeká.

Ale to předbíhám, protože k rozhodnutí podnikat jsem musela dospět, a vlastně mi to trvalo mnoho let, kdy jsem chodila do zaměstnání, starala se o rodinu a časem konečně i o pejsky

Moji celoživotní vášní jsou pejsci,

mohu ukazovat páníčkům nejen, jak si správně vybrat  pejska, ale i jak vytvořit prima partu.

 

.

Můj příběh

 

Jsem chovatelka-panička psích zlatíček  s rodokmenem původu

Panička, která si mohla splnit svůj velký sen, pečovat o pejsky a pomáhat lidem, jako jsem byla já kdysi. Páníčci často vůbec netuší, co hledat a proč, co požadovat, či jak na výběr a rozhodování. Často netuší, jak se postarat o štěně po příchodu domů, aby bylo, co nejvíce v klidu a rychle si přivyklo na novou rodinu. Že klec, kam páníček štěně strčí jen co dorazí domů, není to správné řešení situace. Vždyť klec nezná a dosud mělo volnost pohybu. Bude se bát, brečet, cítit se odstrčeno. Už tak přišlo o maminku a sourozence a ještě klec?

Musela jsem ujít velmi dlouhou cestu plnou nástrah a kotrmelců, která mi umožnila nejen se mnohému naučit, ale i mnohé pochopit a tak získat pevnou půdu pod nohama, ale hlavně žít tak, jak chci já. Mohu se věnovat rodině, vnučkám nad rámec běžných možností zaměstnance a to je obrovský bonus.


Dnes již vím, jak moc důležité je správné rozhodnutí ve správnou chvíli.  Jak na to, abych si  vybrala správnou cestu v životě.  Či získala štěně nejen takové, jaké chci já a po jakém toužím, ale i na jaké stačím a mám podmínky. Vždyt je to velmi důležité rozhodnutí na mnoho let. Všichni chceme, aby štěně bylo nejen krásné, ale hlavně šťastné. Tak máme šanci vytvořit prima partu.

Cesta, kterou jsem ušla byla dost trnitá, protože jsem musela zvlánout rodinu, děti, své zájmy, ale i přešlapy, či omyly. Výsledek stojí za to. Mohla jsem si naplno uvědomit jak moc mi chyběly důležité informace, které pomohou správně se rozhodnout, a které mohou dnes pomáhat páníčkům, jako jsem byla kdysi já.  Objasnit, jak štěně vychovávat, opečovávat. Není toho zrovna málo

Co mohu nabídnout

Mnoho nových páníčků neví, co vlastně hledají, po čem touží, či co toto rozhodnutí přinese.  Dost často  požadují štěně i větších plemen lidé přes 70 let a vůbec si neuvědomují oboustranná rizika, že štěně je divoké a dá dost zabrat.

Nejen toto je mým velkým úkolem, snahou, aby páníček až doma nezjišťoval to, co měl vědět předem, než se rozhodne pro štěně.  Proč například štěně s rodokmenem původu a ne jakékoliv, co tím získá. Pak se stává, že na to nejvíce doplatí nevinné štěně a páníček je zklamán.

Když páníček doma zapřemýšlí, že pejska raději ne, že to není to co opravdu chtěl a hledal, či nesplňuje jeho cíle, to je velký průšvih.  Vrácené štěně je vždy velký zásah do dalšího vývoje pejska. Štěně se může stát již neudatelným do nové rodiny


Největším oceněním mé snahy je šťastné štěně  v kruhu nové rodiny, která hledala právě takovéto štěně, to je ten největší dar, pak už jen zaslání sem tam informací, jak se pejskům vede, a jak jsou krásní. To je odměna největší. 

 

A co může páníček získat?

Přehled, informace, jak správně postupovat, jak se rozhodnout, co ohlídat, čemu se vyhnout a proč. Aby později nelitoval svého rozhodnutí. Radost, že získal spokojené štěně, které si chce hrát, mazlit se, řádit s páníčkem. Získává trvalou možnost kdykoliv zavolat, napsat a tak ihned řešit jakékoliv nejasnosti, které by mohli znepříjemnit nejen první dny.

Mnohokrát se mi potvrdilo, jak velmi  vítaná je má snaha při objasňování všeho podstatného, že  páníčci i veterináři oceňují vstřícný přístup i profesionalitu mě, jako chovatelevele. Léta praxe přinášejí ovoce. Když štěně odejde do nové rodiny je skvěle opečované a socializované.

Takové štěně nemá problém se zvykáním v nové rodině a rychle navodí vřelý vzájemný vztah.

 

 

 

Často  zpětně  přemýšlím, jaké to bylo, když jsem kdysi ještě jako malá holka měla fenku bišonka, sice jen chvilku, protože mi otec nedovolil si fenku nechat, přesto mi tato vzpomínka ovlivnila celý můj další život.

Kdy nastal správný čas pro změnu

Tak šla léta, já dospěla a pořídila si rodinu. Život v paneláku neumožňoval mít pejska a malé děti dávaly zabrat. Také jsem neměla to srdce, abych pejska nechávala dlouho doma samotného, protože jsme byli mnoho hodin mimo domov a to nikdy není pro pejska dobré.

Jednoho dne jsme se rozhodli, že si pořídíme domeček a tam už se pejsek hodil, ideální byl hlídač, který mohl běhat na dvorku či zahradě a tak nestrádal uzavřený v bytě, než jsme dorazili domů. Stále to, ale nebylo to, co jsem chtěla.  Vždy jsem toužila po bišonkovi, takovém, jakého jsem měla jako malá holka, na to jsem si musela ještě nějakou dobu počkat

Chodila jsem do práce, starala se o rodinu. Jak se měnily poměry v zaměstnání pochopila jsem, že je na čase začít si plnit své sny, co tedy vymyslet něco s pejsky, vždyť jsem po tom vždy toužila.

Vymyslet něco, jako zadní vrátka, co kdyby se mi to hodilo.

Pejsek, který vše odstartoval a definoval můj další život

 

A tak jsem si pořídila své první vysněné štěně fenku bišonka.

Pěkně jsem fenku rozmazlovala, než jsem pochopila, že i výchova pejska má svá pravidla, a že pejsek musí také poslouchat a přizpůsobit se pravidlům v rodině. Postupně se vše dostalo do správných kolejí a já začala zvažovat, co dále, protože jsem měla větší představy, než že budu mít jednoho bišonka.

 

Když jsem měla svoji fenku bišonka, vycítila jsem, že by potřebovala parťačku, aby si měla s kým hrát, když nejsme doma.

Najednou mi to došlo, vždyť jsem vždy přemýšlela o pejscích, a že bych ráda s nimi i něco podnikla, výsledek byl jasný. Proto k nám postupně přibyli další pejsci a já věděla, že to je přesně to, co jsem chtěla

 

Začala jsem s pejsky chodit na výstavy a doslova mě veškeré aktivity s pejsky pohltily. Nebylo to jednoduché, v rodině i zaměstnání přibylo mnoho starostí, které bylo třeba řešit, ale já to chtěla a to je následně vše jednodušší

Co bylo třeba zajistit

Jak jsem tak zvažovala všechna pro a proti, výstavy, logicky i chov, tak také, co bude třeba zajistit, abych se mohla své vášni věnovat dle pravidel chovatelství. Odchovávat na základě mezinárodní licence dalo podnikání zcela jasný směr. Proč ne?

Licence mi sice dala možnost odchovávat štěňata s rodokmenem původu, ale k tomu jsem musela ujít ještě vemi dlouhou cest. Připravovat pejsky na výstavy, naučit je vše potřebné a až přijde čas  bonitaci, což je podmínka k odchovu štěňat, mohu říci, že jsem to zvládla.

Jak začít s podnikáním na plno?

Musela jsem ujít velmi dlouhou cestu, než jsem si přiznala, co bych ráda a co je mým cílem. Trvalo to mnoho let, než padlo rozhodnutí a stálo mnoho úsilí. Když jsem přišla o práci, věděla jsem, že mé řešení je vlastně jasné. A tak jsem se stala podnikatelkou, chovatelkou na plný úvazek.

Pejsky a chovatelskou licenci jsem měla, tak proč ne. V té době jsem netušila jak moc velký rozdíl je podnikat na vedlejšák, když máte stále své jisté, nebo když si musíte vše poctivě zasloužit. Nějakou dobu to dost skřípalo, než jsem leccos pochopila a zvládla.

Byl to velký kolotoč, vše jsem musela zvládnout a zvládla.

 

A jak je to dnes, zhruba po 10 letech chovatelství? 

 

Mám svůj život přesně takový, jaký jsem chtěla mít. Vždy jsem po pejscích toužila a mohla si i svůj sen splnit.

 

A i když cesta nebyla jednoduchá, sem tam jsem zažila pěkné kotrmelce, zvládla jsem to a nelituji svého rozhodnutí.

 

Co je obrovským bonusem, že si mohu sama určovat, kdy budu mít volno pro sebe a své nejbližší a mám čas pomáhat lidem, kteří radu, pomoc hledají. To je obrovský bonus.

 

A proč to vše dělám?

Má chovatelská stanice mi umožňuje, pomáhat novým páníčkům, kteří stejně jako já kdysi mají velmi málo informací a tak se dostávají do nepříjemné situace. Vždyť to není jen tak, když si domů donesete malé uplakané štěně, které dosud bylo zvyklé jen na maminku a sourozence, a které o vše najednou přijde. Pejska je třeba od prvního dne vychovávat, to chce disciplínu, ale hlavně kopec tolerance.

Nějakou dobu potrvá, než si štěně zvykne a pochopí, že je vše v pořádku, a že jej páníček miluje. Je velmi smutný pohled na štěně, které je vykořeněné a vůbec netuší, co se děje, a když páníček je na tom podobně, to není dobrý start. V tomto případě je důležité okamžitě kontaktovat chovatele a vše probrat, jak to zvládnout, jak lépe.


Toto vše umožňuje osobní péče, ale i ebooky a příručky, kde lze vše nalézt na konkrétních příkladech,ukázkách ze života chovatelky, paničky pejsků malých a středních plemen